Jak motivovat děti k pohybu?
Mám pro Vás dvě odpovědi. První by Vás možná nenapadla, protože je tak jednoduchá a účinná...
Cvičte samy/sami! Opravdu to funguje!
Slibuji!
Jedině tak děti plně pochopí, že cvičení je něco, co je v životě důležité. Třeba jako … práce…. nebo … telefon. Pokud každou středu odcházíte na cvičení děj se co děj, děti pochopí, že je to něco, co Vám pomáhá, dělá Vám dobře a vezmou to jako fakt. Jednou si na to vzpomenou a budou Vám vděční, že jste jim takový vzor nastavili.
Jako bych už slyšela všechny ty argumenty… děti se ale hýbat musí, musí se jim nastavit dobrý základ, celý den sedí ve škole atd. Ano, ve vším souhlasím! A chápu, že ne každý může poslat své dítko do parku, aby se tam protáhlo. Ale potřeba pohybu je dětem vrozená a nemusí to hned být street dance na druhé straně Prahy či pravidelné lekce jízdy na kolečkových bruslích. Stačí něco jednoduchého, klidně v místním parku či vnitrobloku. Pár let to přežijí a pokud jim to nevyhovuje, řeknou si! Ano, musíme jim trochu zkomplikovat život a nenechat jim mobil na celý den volně k použití, protože pak nepomůže nic! Nemluvím ani o základní potřebě být na vzduchu, hýbat se, vyplavit s radostí endorfiny, ale ruku na srdce, jak často si tento „luxus“ dopřejeme sami?
Ano, trochu celou problematiku záměrně zlehčuji. Vidím to ale pořád! Uhoněná maminka, která mi říká, že by strašně ráda přišla na lekci, ale … Sedmiletá Tonička má koně, plavání, skauta, gymnastiku a angličtinu a šestiletý Pepíček parkour, fotbal, lego kroužek a programování. A kde jsme my? Co my? Jak dlouho to Vaše tělo vydrží? Děti by se měly hýbat, ale rodiče ještě více! Naše děti mají ještě celý život před sebou, možná nebude vadit, když jeden kroužek vysadí ….
Dobře, a teď „vážně“. Jak děti motivovat? Netlačit ani na ně, ale ani na sebe! Dítě není puzzle, které si lze sestavit. Přirozeně k něčemu inklinuje. Vždy mě překvapí, jak děti dobře reagují na relaxační, meditační techniky a vždy si uvědomím, jaký je nepoměr mezi obecně sdílenou představou, že se děti mají fyzicky unavit a jejich reálnou potřebou. Z mé zkušenosti je to tak, že čím víc neklidné dítě, tím je důležitější, aby se svým neklidem naučilo vědomě pracovat spíše, než ho neustále vybíjelo a honilo se z jedné aktivity do druhé. Pokud je naopak Vaše dítko spíše gaučový tip, v první řadě je důležité si asi ujasnit svá očekávání a pak se začít hýbat společně. To funguje zaručeně! Tedy pouze pokud jste oba dva sportovci a rodič není v roli trenéra. Pak je výsledek také zaručený… a asi víte jaký. Pokud nevíte, kde začít, začněte tanečně-pohybovým seminářem Máma a já, který opakovaně pořádám právě za účelem společně se hýbat a vyplavit endorfiny. Je nádherné vidět mámy a jejich dítka, jak na chvíli odloží své role a pouze spolu jsou. Nebo zkuste mé lekce zdravého cvičení a jógy pro děti.
A nejsem sama, kdo říká, že nejlepší je začít u sebe. Vzpomeňte si na radu z letadla, nejdřív masku nasadím sobě, až pak dítěti…
Mějte se, Anna